Nejčastější příčinou letních požárů, ale i požárů během roku je nedbalost dospělých (např. kouření, zakládání ohňů v přírodě, zanedbání bezpečnostních předpisů, používání otevřeného ohně), a technické závady (jako je vada materiálu, konstrukce), dále pak úmyslné zapálení a hra dětí s ohněm.
Hra dětí s ohněm
A právě děti, které v letních měsících nejsou „zaneprázdněny“ školou a mají spoustu volného času, způsobí každoročně desítky požárů. Zvlášť oblíbenou zábavou dětí na venkově je tajné kouření ve stohu či v seníku, což již mnohokrát skočilo tragédií. Snad stojí za to upozornit, že na základě zákona o požární ochraně (§78) jsou rodiče (potažmo všichni, kteří mají děti v danou chvíli na starosti) povinni dbát o to, aby jejich ratolesti nezpůsobily požár. Z hlediska požární ochrany v případě zanedbání dohledu nad osobami, které nemohou posoudit následky svého chování, může být udělena sankce až do výše 25 000 korun.
Rozdělávání ohně ve volné přírodě
V létě také mnozí z nás podnikají nejrůznější výlety, pobývají na chalupách či chatách, táboří v přírodě apod. Při těchto příležitostech se často neobejdeme bez táboráku, grilování a opékání buřtů. I přitom bychom si měli dávat pozor a dodržovat několik základních bezpečnostních pravidel, které chrání nás i okolí. Oheň v přírodě se totiž může velice snadno vymknout kontrole a napáchat nevyčíslitelné majetkové a ekologické škody.
Při rozdělávání ohně ve volné přírodě je nutné v prvé řadě zvolit vhodné místo pro ohniště. To by mělo být vzdáleno alespoň 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a hořlavých materiálů. Pamatujte, že v lese lze rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech!!!! Pokud se tímto pravidlem neřídíte, může vám být udělena pokuta až do výše 10 000 Kč, v případě požáru pak můžete být chudší až o 25 000 Kč.
Oheň nezakládejte pod větvemi stromů, na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance nebo rašelině, v blízkosti suché trávy nebo obilí, stohů, seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru pak velmi snadno způsobí neštěstí. Každoročně kvůli neopatrnosti lidí vznikají desítky požárů. Zcela zakázáno je rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i louce nebo na strništi. Za silného větru nebo extrémního sucha bychom oheň v přírodě neměli rozdělávat vůbec.
Místo táboráku je nutno i vhodně uspořádat. Při rozdělávání ohně v přírodě bezpečně oddělte ohniště od okolního prostředí – např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod. V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit pruhem širokým až jeden metr, který bude zbavený veškerých hořlavin.
Pro zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky (kapaliny) jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a způsobit i vážné popáleniny. Pro podpal jsou samozřejmě zakázány i všechny uměle vyrobené látky, kvůli ohledu k přírodě bychom neměli pálit ani trávu, nesmí se pálit ani jakékoliv odpady či materiály obsahující chemické látky. (viz § 3 zákona č. 86/2002 Sb, o ochraně ovzduší) Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby polena byla poskládána do stabilní pyramidy (např. pomocí záseků na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání nebezpečí rozvalu pyramidy do okolí.
Do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty (rachejtle, světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici). Oheň neroznášejte po okolí, např. na zapálení větvi.
Oheň nesmíme ponechat ani na okamžik bez dozoru. Mějte nachystán dostatek vody či písek, kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště blízko vodníhozdroje.
Naše odpovědnost však nekončí okamžikem skončení zábavy. Ohniště musí být důkladně uhašeno, buď zalitím vodou, nebo alespoň zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladná. I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou dlouhou dobu skrývat žhavé oharky a poryv větru je pak rozdmýchá a roznese do okolí. Každý rok tak musí hasiči mnoho ohnišť dodatečně dohašovat.
Pozor! Zejména půda v jehličnatém lese je z tohoto pohledu velmi riziková. Hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné alespoň důkladně prolít vodou! Děti by neměly být u ohniště ponechány bez dozoru osoby starší 18 let. Zvlášť pozor na sezení a hry v přílišné blízkosti ohně, stačí málo a může dojít k vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a popálení.
Vznícení oděvu
Zmiňme tedy základní pravidla jak postupovat, když přece jen dojde ke vznícení šatů a není např. po ruce dostatečné množství vody k uhašení. Odborníci doporučují chovat se dle pravidla: Zastav se, lehni si a kutálej se!
Zastav se – neutíkejte (během či chůzí se oheň ještě více rozšíří) – běžící osobu je nutno třeba i násilím zastavit, donutit ulehnout a uhasit oděv
Lehni si – kdekoliv jste, venku nebo uvnitř, okamžitě si lehněte na zem a pro ochranu obličeje si ho zakryjte dlaněmi (dlaně nepřikládejte na tvář pouze v případě, že hoří rukávy oblečení)
Kutálej se – válejte se, dokud plameny neuhasnou – válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být textilie z umělých látek), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu.
Lesní požáry
Léto s sebou přináší i zvýšené riziko vzniku lesních požárů, zejména když panuje suché a teplé počasí. Navíc s příchodem letních školních prázdnin a dovolených do lesů obvykle zavítá velké množství lidí, kteří díky své nedbalosti riziko ještě dále zvyšují. Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dojde v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít těžkou hasičskou techniku. Navíc je mnohdy chování ohně v lese nevyzpytatelné a podobné zásahy si obvykle vyžádají povolání většího množství požárních jednotek.
Hasiči všem přejí klidné léto bez požárů.